Společně jsme silnější

Mezi naše nejdůležitější firemní hodnoty patří „Group Focus“ a „Inspiring Others“. V praxi se to projevuje například tím, že řada našich pracovníků každoročně vyjíždí do jiných poboček, aby se podělili o své znalosti nebo získali nové poznatky. Tato spolupráce je pro nás zásadní, ale kvůli omezením souvisejícím s pandemií COVID bylo cestování za hranice po téměř dva roky velmi obtížné. Poslední dobou se nám zase o něco více dařilo vzájemně se podporovat. Pro ty, kteří cestují do zahraničí – často poprvé – je to vždy něco výjimečného. Níže se dočtete pár dojmů od několika takových kolegů.

Závod v Hombergu letos zaznamenal kvůli nahromadění objednávek nedostatek personálu. V důsledku toho přijelo celkem přes deset zaměstnanců z České republiky, aby několik týdnů pomáhali na lisovně, obrobně a kontrolních automatech. Jedním z nich byl Roman Sallmann z Turnova: „Na našem závodě mám rád ten osobní přístup ke každému z nás. Nečekal jsem ale, že v Hombergu zažiji něco podobného, a to ještě ve větší míře – vedoucí obrobny se s každým zaměstnancem každé ráno zdraví osobně podáním ruky. Pozitivně hodnotím, že jsem měl možnost poznat jiné místo a jiné lidi. V samotné výrobě a její kontrole jsou oproti našemu závodu patrné rozdíly.“ Alexander Loran, kolega ze zdejší obrobny, potvrzuje, že jeho příjemní spolupracovníci byli velmi motivovaní. Jedním z problémů však byla jazyková bariéra.

Tomáš Franců několik týdnů pracoval na lisech na německé centrále daleko od svého domova. Stále myslí na komplikace, které přinesl koronavirus: „Během těch čtyř týdnů, které jsem tam strávil, jsem si dokonce zvykl na pravidelné antigenní testy, které nám pobyt trochu znepříjemnily. Při cestě do Hombergu se mi jednou stalo, že mi nepřišel výsledek testu, který jsme měli mít připravený pro případnou hraniční kontrolu, a tak jsme si dali „nucenou“ přestávku na kávu těsně před hranicemi. Ale brali jsme to jako něco, co je potřeba, neřešili jsme to.“

I v Bardejově byli nasazeni turnovští zaměstnanci, aby pomáhali při stavbě nového závodu. Ve stejnou dobu měli slovenští kolegové namířeno do jiných závodů, aby se lépe seznámili se stroji. Bratři Michal a Marián Čečkovi strávili v Osterode několik týdnů. I zde byla největším problémem komunikace, protože oba téměř nemluví německy nebo anglicky. „Je zajímavé vidět, jak probíhá výroba v jiném závodě, pro nás je to výhoda. Mají větší stroje než ty, které jsme vídali předtím. Osterode je také velmi pěkné město se spoustou krásných míst, která jsme mohli poznávat ve volném čase. Byli jsme rádi, že jsme mohli přijet do Německa a pracovat s tak příjemnými kolegy.“

Ale vzájemná podpora nebyla obnovena pouze ve výrobních halách. Shledání manažerů technologie ze všech evropských závodů je dalším příkladem toho, jak důležité je organizovat větší setkání [viz foto výše]. „Tato setkání jsou důležitá, protože osobní výměna názorů zahrnuje zcela jiné momenty než videokonference,“ zdůrazňuje Pablo Gilabert, který zodpovídá za speciální projekty v rámci technologie. Všichni evropští vedoucí se společně podílejí na redefinování procesů, přidělování úkolů a organizačních schémat a také na vytváření jednotnějších standardů.

Doufejme, že nás již nečeká žádný další tvrdý zásah koronaviru, a že budeme mít možnost blíže spolupracovat – případně i analogově – přes hranice států: Společně jsme silnější!