„Všichni máme stejný cíl“

Pane Rupprechte, co vás vedlo k rozhodnutí nastoupit do společnosti KAMAX?

Vážím si toho, že jsou lidé vůči sobě navzájem otevření. Nejenže mi to vyhovuje v osobní rovině, líbí se mi také kultura a způsob, jakým se k sobě lidé chovají – a samozřejmě také produkty společnosti. Byl jsem velmi příjemně překvapen způsobem, jakým se mnou lidé komunikovali. KAMAX není typická korporace, kde je vše anonymní. Tady ani moje první pohovory nepůsobily neosobně. Právě naopak – rychle jsem si dokázal představit, že sem budu rád chodit a pracovat na společném cíli.

Nyní před vámi, jako generálním ředitelem pro Evropu, stojí zásadní úkol. Jak se k němu hodláte postavit?

Nejprve je důležité naslouchat, abychom pochopili, co se vlastně děje. Zároveň chci nabídnout podporu a využít přitom zkušenosti, které jsem získal na předchozích pozicích. Nehodlám tlačit na pilu v domnění, že „já vím všechno nejlépe“. Mým prvním úkolem je porozumět situaci a pak krok za krokem přispět svým dílem.

Jaký byl váš první dojem poté, co jste nastoupil a mohl se o situaci přesvědčit na vlastní oči?

Všiml jsem si, že tým je motivovaný. Dobře si uvědomuje, co je v sázce. Byl jsem předem upozorněn, že ne všechno probíhá hladce, ale jsem velmi optimistický a věřím, že se nám podaří vypořádat se s problémy, kterým čelíme. Naše procesy jsou stabilní a to je velká výhoda. Klíčové je motivovat zaměstnance a přimět všechny, aby se zapojili do společného úsilí. Neexistuje žádný zázračný recept, všichni ale máme stejný cíl: Odvádět dobrou práci, dosahovat dobrých výsledků a užívat si pracovní prostředí, které není v neustálé krizi.

Jak byste popsal svůj styl vedení?

Věřím v komunikaci napřímo. Když se vyskytnou problémy – a ty se vyskytnou vždycky – měly by se řešit na rovinu. Jen tak je můžeme prodiskutovat a najít řešení. Také věřím, že každý člen vedení musí převzít odpovědnost a že by lidé neměli neustále přenášet odpovědnost na své nadřízené. To však není snadný úkol.

Co tím přesně myslíte?

Když něco nefunguje správně, je úkolem manažerů zapojit se a dát věci do pohybu správným směrem. Nemohou se schovávat za mantry typu „Takhle jsme to dělali vždycky!“ nebo se snažit před problémy schovat. Nemohou jednoduše přehlížet, když uvidí šroub nebo spojovací materiál na podlaze, když zjistí, že něco nefunguje tak, jak by mělo – musí jednat. Chyby jsou součástí procesu, ale vždy se z nich musíme snažit poučit, abychom zítra mohli dělat věci lépe než dnes.

Jaký vzkaz byste chtěli na závěr předat svým kolegům?