Větší inkluze
Mnozí lidé si to často ani nedokáží představit, a přitom někteří z našich kolegů čelí při své každodenní práci výzvám, protože jejich fyzické schopnosti omezuje nějaký handicap. S některými z nich jsme hovořili, abychom zjistili, jak funguje inkluze v našich závodech v Hombergu a Muserosu.
Inkluze znamená zajistit, aby každý mohl být ve svém životě a práci samostatný – i s omezeními. V mnoha zemích, například v Německu a Španělsku, platí zákonné předpisy týkající se podílu osob se zdravotním postižením, které musí podniky nad určitou velikost zaměstnávat: například v našem závodě v Muserosu jsou to 2 %, zatímco v Hombergu 5 %. Pokud těchto čísel v Německu nedosáhnou, musí společnosti platit kompenzační příspěvek. Ve Španělsku je možné pro snahu o inkluzi získat externí podporu.
Jedním z řad handicapovaných kolegů je Thomas Carli, který je už pět let členem podnikové rady pro těžce zdravotně postižené (SBV) v závodě Homberg. Jak Carli (59 let) s velkým úsměvem říká: „Boj vás udržuje mladé.“ A skutečně bojuje – za řešení vhodná pro každodenní práci. Jako člen týmu řízení provozní integrace (BEM) se také snaží předcházet nemocem a motivovat zaměstnance k včasnému využívání programů BEM.
Roberto Sànchez kontroluje šrouby v Muserosu
Zvedací pomůcky ve výrobě
Tatjana Laudenbach, koordinátorka BEM a pracovnice pro začleňování v Hombergu, je pro svou práci stejně zapálená: „Pokud společnost nekoná, nedostane žádnou státní pomoc, a bez této pomoci jsou větší nákupy různých pomůcek vždy vydány na milost a nemilost finanční situaci. Zatím jsem podala 18 žádostí o pracovní pomůcky, včetně zvedacích pomůcek do výroby a mnoho dalšího.“ Pokud by úřady všechny tyto žádosti schválily, jednalo by se o slušnou šestimístnou částku v eurech. Tyto pracovní pomůcky pomáhají usnadnit pracovní den našim kolegům se zdravotním postižením.
Od roku 2016 náš závod v Muserosu v této oblasti spolupracuje s organizací „Talento y Experiencia“, jejímž hlavním cílem je pomáhat lidem se zdravotním postižením v jejich každodenním pracovním životě ve firmách. Zaměstnanci, kteří potřebují pomoc během běžného pracovního dne, často trpí tělesným handicapem. Může se jednat i o onemocnění, která nejsou na první pohled patrná, například srdeční choroby, kvůli nimž je nutné přizpůsobit pracovní místo jejich potřebám.
Thomas Carli, jeden z handicapovaných kolegů v Hombergu
Isabel Gòmez, balička a řidička vysokozdvižného vozíku v Muserosu
Někdy se může jednat o kroky, které jsou ve skutečnosti zcela jednoduché, jako například poskytnutí stoličky nebo opory pro osoby, které musí dlouho stát. Roberto Sánchez kontroluje šrouby pro naši společnost a má potíže s pohybem levé ruky: „Přesto mi to nebrání psát na počítači nebo kontrolovat hmotnost krabic s dílci.“ Isabel Gómez pracuje jako balička a řidička vysokozdvižného vozíku. Pracovní činnost jí usnadňují opatření, jako je například přizpůsobená výška balicího stolu: „V mém případě to nemá žádný vliv na stav mého srdce, ale velmi oceňuji způsob, jakým nám společnost pomáhá, abychom se při každodenní práci nepřepínali.“
Podpora má mnoho podob
Thomas Carli je potěšen, že „tyto snahy nabraly na síle“ i v Hombergu, protože i po zakoupení pomůcek je stále co dělat. Nedávno byl zpochybněn přínos mobilních vah kvůli výdajům na údržbu a opravy. Carli k tomu říká: „Mobilní váhy jsou v provozu 24 hodin, den co den – je samozřejmé, že dojde k vysokému opotřebení. Zkrácení vzdálenosti, kterou musí naši kolegové překonat, a tím i úspora času, však stojí za to.“
Úspěšné příběhy, jako jsou ty, které se odehrály v Muserosu a Hombergu, jsou přesně tím, v co kolegové pracující na inkluzi doufají. Thomas Carli, který musel překonat řadu nemocí, se nikdy nevzdává a tento přístup by rád sdílel se svými kolegy: „Nenechte se ničím vyvést z míry!“
KXpress
