„Padel“ na souši
Když inženýrka Claudia Pöggeler-Ribasová řekne lidem, že si jde zahrát padel, většinou se setká s nepochopením. O čem to proboha mluví? Claudia ve skutečnosti odchází na kurt o rozměrech deset krát dvacet metrů obehnaný skleněnými stěnami, kde se pouští do velkolepých rychlých výměn míčků. V říjnu 2023 byla dokonce součástí německého národního týmu na mistrovství Evropy v padelu v Lisabonu.
Padel (známý také jako padel tenis) je stále velmi mladý sport, který vznikl před necelými 60 lety, ale je jedním z nejrychleji se rozvíjejících sportů na světě. Je to asi pět let, co Claudia poprvé držela v ruce karbonovou raketu s pěnovou výplní. „Vyrůstala jsem ve Španělsku, takže jsem padel už znala. Když jsem v roce 2018 přijela do Kolína nad Rýnem na magisterské studium, zažíval zde tento sport opravdový boom, takže když univerzita nabídla několik kurtů, využila jsem příležitost,“ uvádí Claudia, která začínala v KAMAXu jako trainee. Díky svému tréninku a ctižádosti si rychle připsala první vítězství v soutěžích a tvrdí, že „padel je velmi dobrý sport pro začátečníky. Kromě toho jsem s tátou hrávala tenis, a to mi v začátcích hodně pomohlo“. Tato sportovkyně si v malé německé padelové komunitě (kde v současné době hraje asi 2 000 mužů a žen) rychle udělala jméno, když podávala působivé výkony na turnajích vyhledávajících talenty, a – s trochou štěstí – si vybojovala vstupenku na mistrovství Evropy v padelu v roce 2021 v Bilbau. O dva roky později si zajistila účast na mistrovství Evropy v padelu v Lisabonu, kde se svým týmem skončila na sedmém místě.
Čím ji tento sport tak přitahuje? Claudia: „Miluji rychlé výměny – často jsou velmi dlouhé a docela efektní, protože je můžete hrát odrazem od skleněných stěn.“ Padel je také velmi společenská hra, protože se jedná o sport, ve kterém se hrají čtyřhry. Všichni se navzájem znají a komunita je zde opravdu důležitá. Claudia a její kolínský klub TC Weiden soutěží v „Padel Bundeslize“, německé národní padelové lize. Její tým se v roce 2022 stal německým mistrem. Pravidelně cestuje po celém Německu, aby se zúčastnila turnajů, a zahrála si už i s kolegy ve španělské Valencii a německém Hombergu. „Vždy mě potěší, když se najdou lidé, kteří chtějí tento sport zkusit, ale pozor: je to dost návykové,“ říká Claudia s úsměvem.
Více o padelu
Padel byl vynalezen v Mexiku v roce 1965, kdy Don Enrique Corcuera neměl dostatek místa na stavbu tenisového kurtu, a tak si postavil jen poloviční. Protože byl jeho kurt o poloviční velikosti ohraničen betonovými zdmi, hráči si rychle oblíbili variantu hry, kdy při zápasech mohli hrát míčky odrazem od zdí. V roce 1974 se tento sport dostal do Španělska, kde je dnes v popularitě na druhém místě, hned za fotbalem. Padel je populární také v mnoha zemích Jižní a Střední Ameriky a v posledních letech se začíná šířit i v severní Evropě. Systém bodování je stejný jako u tenisu, s jednou výjimkou: když je v padelu vyrovnaný stav 40:40, rozhoduje o vítězi „zlatý bod“.
Dnes tato inženýrka žije v Marburgu (Německo) a pracuje jako členka týmu inovačního centra v Hombergu. Nedávno byly v jeho blízkosti postaveny dva padelové kurty, což jí umožňuje věnovat svému koníčku více času. Dbá na to, aby si udržovala nadhled, pokud jde o její hráčské dovednosti: „Nejsem hráčka světové úrovně. Padel prostě není v Německu dostatečně rozšířený sport. Velkou motivací pro mě bylo, že jsem se dostala do národního týmu.“ Na otázku, jaký je její největší úspěch, odpovídá se smíchem: „Mým největším úspěchem jsou chvíle, kdy se mi podaří získat nového fanouška tohoto sportu.“
KXpress
